VÝUKA PSANÍ
Psaní je nesmírně těžká činnost a vzhledem k tomu, kolik musí být propojených orgánů, spojů, vyvinutých a zapojených vazů a svalů, neudivuje mě, že to nejde, ba naopak jsem vždy v první třídě fascinovaná, že to jde.
Jde o to, že děti berou tužku, pastelku do ruky dávno před tím, než se budou učit psát. Vytváří si mezi druhým a třetím rokem, kdy se tak zpravidla stává, správný nebo špatný návyk na úchop tužky.
PŘÍKLADY NESPRÁVNÝCH ÚCHOPŮ, SPRÁVNÉHO ÚCHOPU A SPRÁVNÉHO POSEDU NAJDETE ZDE.
Pokud přijdou děti do první třídy se špatným úchopem, ve valné většině už to nepředěláme. Problém nastává ve chvíli, kdy je textu více ( i když danému věku přiměřeně), písmenka se nedaří. A vzniká nechuť k psaní. Proto apeluji na vaši každodenní pomoc s včasnou nápravou úchopu. Sledujte, opravujte, připomínejte - neustále dokola. To stejné budu provádět i já ve třídě.
JAK POSTUPUJEME A CVIČÍME PSANÍ VE ŠKOLE.
JAK POSTUPOVAT PŘI KRESLENÍ/PSANÍ DOMÁCÍHO ÚKOLU
- Pracovní místo: dobře osvětlené, uklizené, správná velikost židličky
- Rozcvičení a uvolnění ruky.
- Vlastní kreslení či psaní: správný posed, správný úchop
- Uvolnění ruky po psaní
KRESEBNÉ UVOLŇOVACÍ CVIKY - VELKÁ PÍSANKA
Vyzkoušíme s dětmi ve škole, pokračovat budou za domácí úkol. Při psaní mohou napřed vyzkoušet ve vzduchu jen rukou, obtáhnout na předloze, potom sami, několikrát opakovat a NĚKOLIKRÁT OBTAHOVAT. Opět platí: správný posed, správný úchop, uvolněné psaní, jedním tahem - ne křečovité, přerušované. Pokud děti potřebují větší plochu a při sezení jsou křečovití, můžete jim připevnit balicí papír např. na ledničku .... ve stoje se krásně uvolní. VIDEO
JAK NA PSANÍ V MALÉ PÍSANCE:
Před psaním se rozcvičím, udělám si na lavici místo, dbám na správný posed, správný úchop, píšu lehce uvolněnou rukou. Na tabulce se mohu rozepsát psaním již probraných písmen a slabik.
1) nové písmenko obtahujeme v písance - dbáme na správný směr psaní
2) nové písmenko zkoušíme na tabulce
3) teprve pak píšeme do písanky. Napíšu písmenko a zkontroluji si, zda se mi podle předpisu povedlo.
Při psaní si také potichu diktuji, co píšu - např. malé e, m - e - me. Takto si snáze probíraná písmenka zapamatujeme.